POROD FENY
Porod je fyziologická záležitost. Nemusíme ho tedy brát jako něco výjimečného a fenu tím nepříjemně stresovat. Většina fen rodí zcela spontánně a obvykle nepotřebují lidskou pomoc. Samotný porod je mnohahodinová záležitost, a proto je vhodné feny zbytečně neznervózňovat přílišnou nervozitou či uspěchaností.
Délka březosti je u fen v průměru 63 dní, přičemž rozmezí fyziologické délky gravidity se pohybuje od 58. do 70. dne po krytí. Pokud dojde k vypuzení štěňat před 58. dnem gravidity, pak se jedná o potrat a v tomto případě nebývají předčasně narozené plody většinou životaschopné a uhynou. Opačným extrémem je přenášení plodů. Při délce gravidity nad 70 dní hrozí úhyn plodů v děloze feny a následné komplikace. Toto široké rozmezí délky gravidity je dáno tím, že fena je svolná k páření i několik dní a spermie psa přežívají v jejím pohlavním aparátu 3 až 6 dní, a proto se den krytí nemusí shodovat s dnem zabřeznutí. K oplodnění vajíček může ve skutečnosti dojít například až za 3 dny od krytí.
Příznaky blížícího se porodu bývají většinou natolik výrazné, že si jich všimne i nezkušený chovatel. Většinou již 24 – 48 hodin před porodem začíná být fena neklidná, přechází z místa na místo, přestane přijímat potravu, častěji močí, staví si hnízdo a občas zrychleně dýchá. Může také vyhledávat přítomnost majitele nebo naopak samotu, zvětšuje se jí mléčná žláza a někdy můžeme pozorovat i sekreci mleziva.
Pro přesnější odhad začátku porodu lze ke konci březosti doporučit měření teploty v konečníku a to nejlépe 2x denně po jejím probuzení, vždy ve stejný čas. Je důležité zachovat 12ti hodinový odstup měření, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. S blížícím se porodem se teplota opět zvyšuje vlivem počínajících děložních kontrakcí. Zdravá březí fena má stálou teplotu od 37,6 do 39,3 stupňů. Ve většině případů dochází 12 – 24 hod před porodem k výraznému snížení tělesné teploty feny o 1 – 1,5°C.
při porodu by měl být chovatel přítomen, bez ohledu na to, zda bude jeho asistence zapotřebí či ne. Předem nelze odhadnout, zda bude porod probíhat normálně a nebo se vyskytnou komplikace, které vyžadují pomoc ze strany majitele nebo veterinárního lékaře. Proto je také vhodné se předem domluvit s vaším veterinářem, zda by byl ochoten v případě komplikací porod dokončit.
Průběh porodu se skládá ze tří fází:
První stádium porodu: V průběhu této fáze dochází k uvolnění děložního krčku a jeho úplného otevření. Objevují se děložní stahy, které ale nejsou zevně pozorovatelné, jelikož zatím nedochází k viditelným stahům břišní svaloviny. Uvolňuje se hlenová zátka, což se zevně projevuje výtokem světlého vazkého sekretu. Tato fáze trvá průměrně 6 – 12 hodin, u poprvé rodících fen nebo fen nadměrně nervózních se může prodloužit až na 24 hodin. Jelikož zevní příznaky jsou nevýrazné, může majitel tuto fázi přehlédnout.
Druhé stádium porodu: V tomto období jsou již patrné silné stahy se zapojením břišního lisu. V ideálním případě dojde v průběhu 2 až 3 silných dlouhých stahů k vypuzení štěněte.
Třetí stádium porodu: Navazuje většinou bezprostředně na druhé stádium. Dochází k vypuzení placenty, což se obvykle děje do několika minut po vypuzení plodu.
U fen se 2. a 3. fáze porodu prolínají, poněvadž placenty obvykle vycházejí pravidelně po vypuzení štěněte. Poměrně často jsou porozena dvě štěňata po sobě a až poté odchází obě placenty.
Délka druhé a třetí fáze porodní závisí na počtu mláďat a obvykle činí 2 – 6 hodin. Při větším počtu plodů může trvat až 12 – 24 hodin. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat jsou nepravidelné (15 minut až 6 hodin) a při větším počtu štěňat se prodlužují.
Štěňata mohou z porodních cest vycházet napřed jak hlavičkou, tak i zadečkem. Většinou ještě v porodních cestách praská první z obalů, ve kterých je štěně uloženo. Uvolněná plodová voda zvlhčí porodní cesty a usnadní porod štěněte. Druhý obal fena po vypuzení rozkousne. Někdy musí majitel zvláště u nezkušené feny obaly roztrhnout. Po vypuzení mláděte fena obvykle překousne pupeční šňůru (pokud již není přerušena) a olizuje štěně, čímž z něj odstraňuje plodové obaly a intenzivním olizováním stimuluje dýchání a srdeční činnost mláděte.
Pokud fena pupeční provazec nepřeruší je vhodné ho opatrně přetrhnout. Jednou rukou držíme pupeční provazec u pupku a druhou rukou taháme tak, abychom pupečník přerušili ve vzdálenosti asi 3 až 4 cm od pupku. Při tomto postupu pupek většinou nekrvácí. Pokud se objeví pouze pár kapek krve, není potřeba pupek podvazovat. V případě, že pupeční provazec ustřihneme, je většinou nutné pahýl podvázat, abychom zastavili krvácení. Desinfekce pupku není nezbytně nutná. Za normálních okolností fena pupeční provazec překousne a poté pupek olizuje jazykem, který rozhodně není sterilní. Zdravé štěně se s běžnými bakteriemi z prostředí snadno vyrovná.
Ošetřené a osušené štěně, které již samo dýchá, co nejdříve přiložíme k mléčné žláze, aby se napilo mleziva. Mlezivo obsahuje velké množství živin a protilátek důležitých pro jeho další život.
V případě, že fena nejeví o štěně po porodu zájem, musí se o něj postarat majitel. Štěně se vybaví z plodových obalů, důkladně osuší a odstraní se zbytky plodové vody z dutiny ústní a nosní a intenzivním třením se oživuje. Při masáži štěně držíme v dlani přičemž hlavičku přidržujeme mezi palcem a ukazováčkem a druhou rukou jej intenzivně třeme suchým ručníkem.
Fena má většinou tendenci vyšlé placenty pozřít. Abychom předešli zvracení nebo průjmu nedovolíme jí sežrat více než 2 – 3.
Jak poznat, že porod neprobíhá podle očekávání?
Nyní si uvedeme několik příznaků, které nám mohou pomoci odlišit průběh fyziologického porodu od abnormálního.
V těchto případech je dobré se obrátit na veterinárního lékaře o radu, případně si vyžádat jeho pomoc:
1. Jestliže je fena skutečně gravidní více než 70 dní a nejsou pozorovány příznaky porodu, pak je potřeba zvážit provedení císařského řezu.
2. Jsou viditelně, ale ne příliš silné porodní stahy trvající déle než 5 hodin a přitom nedošlo k vypuzení prvního plodu.
3. Pokud fena začala rodit, zatím se nenarodilo žádné štěně a od objevení se výtoku zelených plodových vod uplynulo více než 30 minut, pak je nutné kontaktovat veterináře. Tento stav signalizuje odlučování placenty u štěněte, kterému z tohoto důvodu hrozí udušení. Po porodu prvního štěněte je přítomnost zeleného výtoku normální, protože dochází k uvolnění a vypuzení placenty.
4. V případě intenzivních kontrakcí (silné a dlouhotrvající stahy břišního lisu), které trvají déle než 30 minut a přitom nedojde k vypuzení plodu.
5. Interval mezi štěňaty je delší než 2 hodiny při viditelných kontrakcích, které ale přitom nejsou intenzivní.
Po každém vypuzení štěněte se fena zklidní a stará se o narozené mládě. Po tomto období, které většinou trvá 30 minut až 2 hodiny, dochází k porodu dalšího plodu. Pokud je fena klidná, evidentně netlačí, pak se tento interval může prodloužit až na 6 hodin (zvláště v případech, kdy fena již porodila např. 9 štěňat). Platí ale, že v průběhu těchto 6 hodin u feny nesmí dojít k žádným kontrakcím.
Kontrolní vyšetření po porodu je vhodné provést pokud jeho celková doba přesáhne 24 hodin.
Samozřejmostí je okamžitá kontrola feny v případě náhlého narušení celkového zdravotního stavu.
Závěrem lze uvést, že více než 90% porodů probíhá bez pomoci, zhruba v dalších 10% je třeba pomoci ze strany chovatele, případně veterinárního lékaře. Pomoc veterináře nebývá většinou nezbytná, nicméně při výskytu složitějších komplikací je nutné řešit porod odborně nebo porod ukončit císařským řezem.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Klinika chorob psů a koček
Oddělení reprodukce